Články za rok 2016

Ono se řekne "psí život" a myslí se tím pohoda líného gaučového psiska, ale není mu co závidět, když se ocitne v roli hromosvodu.Pracovitý den, večerní předbouřkové dusno, citáty Junga o černé dámě, již máme pozvat na kávu a poslechnout si ji ... Kafe? Proč ne? Jenže po utrmáceném dnu je nějaké řádné stolování to poslední, co se mi chce. Raději se s nb a kafem složit do postele k televizi, když invalida, tak pořádnej, mám na to nárok. Leč i pes měl… Celý článek ›

Je na světě mnoho žen, které pod šatem a často i pod titulem dámy skrývají polovzdělaného domýšlivce. Protože nemají přirozenou důstojnost, snaží se ji nahradit arogancí. Pletou si hřmostnou okázalost se sebevládou a přezíravou hrubost s povzneseností. Utvrzují se v ospalé hlouposti domnívajíc se, že tím dávají najevo aristokratický klid. Člověka, který pracuje jen svými svaly, si (naše společnost) váží jen o málo více než koně nebo vola a… Celý článek ›

Samota není podmíněna nepřítomností lidí kolem, ale nemožností hovořit s nimi o tom, co nám připadá podstatné, nebo tím, že naše názory jsou pro jiné lidi nepřijatelné.Ukažte mi psychicky zdravého člověka a já vám ho vyléčím.Deprese je jako dáma v černém. Když přijde, nevyháněj ji, usaď ji ke stolu jako hosta a vyslechni si, co ti chce říci.Kdo neprošel očistcem vlastních vášní, ten je úplně nepřekonal.Nejsem tím, co se mi přihodilo, ale tím,… Celý článek ›

Podvečer, trocha plků a tlachů na chatu s Amálkem, jazz, letní stmívání … měla by to být pohoda. A je, jen není dokonalá. Cosi mi brání, nějaké podprahové napětí. Z nepříjemností na stavbě, které musím v pondělí nakousnout? Z hnusu nad vlastní neschopností, ať už to slovo představuje cokoliv? Nepohodlí vlastní postele? Nespokojenost nad věčnými lžemi při “nezvtahování” s Amálkem? Nebo je to jen to věčné švidrání přes poškrábaný brejle? Je… Celý článek ›

Protože každý život je jen cestou ke konci. Kam se vydá duše potom, to záleží na ní, co si celý život představovala. Je to lákavé - volné pláně, širá krajina, žádné hranice, žádný držkopád, žádný strach z nedostatku sil, z hodnocení … prostě ráj, jen bez té svatosti a svíček a chvalozpěvů. A zástupů jiných spasených duší.Můj život se tak nějak pokroutil, že mě nikdo nepotřebuje, a tak s ním můžu nakládat všelijak. Můžu být sprostá,… Celý článek ›